Jedním z prostředí, které se rojí v knihovnách, školách i komerčních prostorech jsou makerspaces. Prostory, které můžeme chápat jako moderní obnovu praktických dílen, ve kterých vedle sebe často najdeme prostor a náčiní k tradičnímu řemeslu, tak k tzv. řemeslu digitálnímu. Proces výroby v tomto případě začíná prací u počítače např. modelováním ve 3D či výrobou grafického návrhu, a poté se přesouvá k obsluze stroje, který vyrobí typicky polotovar.
Co je makerspace vzhledem k pedagogické psychologii?
Soomro (2023) makerspaces popisuje jako kreativní a jedinečné adaptibilní vzdělávací prostředí v nástroji a materiály, které mohou být fyzické či virtuální, ve kterých mají studenti možnost objevovat, designovat, spolupracovat, experimentovat, řešit problémy a tvořit vynálezy (přeloženo).
Dle této definice se tedy zdá, že samotné fyzické vybavení prostoru ještě nutně nedělá prostor makerspace. (V takovém případě bychom mluvili spíše o sdílené dílně.) Tuto tezi podporuje i Novak (2019): Makerspaces nejsou jen o fyzickém aktu vyrábění věcí. Jsou to společné, objevné, komunitní prostory, které podporují celou škálu dovedností, jež lidem umožňují stát se plně angažovanými občany 21. století. (přeloženo) Tento rozdíl vzniká jak designem celého prostoru, tak samotným přístupem průvodců studujících. V další otázce mě bude zajímat právě ona škála dovedností, které studenti v makerspace získávají.
Makespace tedy není běžnou školní třídou, jelikož učitel v něm nevystupuje jako vševědoucí předávající znalostí, ale spíše jako asistent a průvodce. Učitelé při zavádění makerspaces do škol bývají často sami v této oblasti nováčci, čímž studentům dávají vzor a seznamují je s konceptem celoživotního vzdělávání. (Kolařík, 2022)
Makerspace zejména v kontextu knihoven bývá implementováno zejména jako místo pro setkávání komunity. (Novak, 2019)
Které kompetence studenti v makerspace získávají?
Soomro (2023) rozděluje typické kompetence získané v makerspace podle tří hledisek: 21st century skills (schopnosti pro 21. století), ovládání nástrojů a sebevnímání.
21st century skills přitom myslí schopnosti, které stále více vyžadují kreativitu, vytrvalost, řešit problémy a spolupracovat ve skupině (přeloženo). Novak (2019) pak popisuje podobnou skupinu schopností jako future skills, tedy schopnosti, které jsou potřeba pro budoucí úspěch na trhu práce. Řadí mezi ně kreativitu, kritické myšlení, spolupráci a komunikaci. Jako jednu z těchto kompetencí vidí i designové myšlení a práci v rámci jednoho z běžně známých designových procesů.
U samotného ovládání nástrojů pak Soomro vyzdvihuje zejména použití 3D tiskáren v procesu prototypování, jejichž využívání rovněž podněcuje kreativitu. Samotné sžití s prototypováním, soustředění na postupné vylepšování a přemýšlení nad problémy pak podněcuje mindset učení z chyb. Pozitivní sebevnímání studentů pak souvisí s vysokou mírou inovace a pocitem sounáležitosti ke komunitě, která se kolem daného makerspace vytvořila. (Soomro, 2023)
Zdroje
Soomro, S. A., Casakin, H., Nanjappan, V., & Georgiev, G. V. (2023). Makerspaces fostering creativity: A systematic literature review. Journal of Science Education and Technology, 32(3), 530–548. https://doi.org/10.1007/s10956-023-10041-4
Syntéza spousty studií, která dává ucelený přehled o kompetencích, které souvisí s podnícením kreativity v prostředí makerspace. Vybrána pro přímý přínos pro první otázku, ovšem příliš se soustředí na kreativitu a ne na další kompetence jako spolupráce.
Novak, S. (2019). The effects of a makerspace curriculum on the 4C’s in education [Master’s thesis, University of Northern Iowa]. UNI ScholarWorks. https://scholarworks.uni.edu/grp/942
Analýza několika studií, které zkoumaly makerspaces ve školách, od základních po vysoké školy. Obsahuje popisy konkrétních případů, přístupy vyučujících a soustředí se i na vliv prostorového rozložení místnosti na kooperaci studentů. V dalším úkolu se chci soustředit na konkrétní metody, kteří pedagogové mohou využít a tento zdroj jich spoustu obsahuje.
Kolařík, V. (2022). Implementace konceptu FabLab do formální výuky středních škol [Diplomová práce, Univerzita Karlova]. Repozitář Univerzity Karlovy.
Zabývá se zejména makerspaces (resp. FabLaby, což je specifický typ makerspace) v kontextu českého školství a mluví o překážkách, kterým čelí. V kontextu této zprávy zejména roli učitelů v zavádění makerspaces do škol.