Jak navrhnout makerspace tak, aby podnítilo zvědavost?

1. 1. 2025

kisk

Chtěla bych ještě krátce navázat na minulý domácí úkol (Makerspace jako komunita, future skills), kdy jsem se ptala, jaké schopnosti mohou být rozvíjeny v prostředí makerspace. Přirozená otázka je, jak tohoto naučení dosáhnout. předpokládám, že pouhé převzetí frontální výuky do prostoru makerspace nestačí k vývoji 21st century skills u žáků.

Které kroky má učitel či knihovník učinit, aby podnítil vývoj 21st century skills?

V literatuře, která se soustředila na různorodé skupiny studentů od základní školy po univerzity a veřejnost. Z rozhovoru s vyučujícími či facilitátory pak vychází následující tipy pro vedení hodiny nebo aktivity.

  • Učící metody podporující kritické myšlení, jako například brainstorming, klasifikace a spolupráce. (Novak, 2019)
  • Nejdříve studentům dát všechny potřebné materiály a poté je nechat tvořit na vlastní pěst. (Novak, 2019)
  • Dát studentům dost času a prostor, aby mohli objevovat sami objevovat, zkoušet a spolupracovat s ostatními. (Bower, 2018)
  • Ptát se jich, jak probíhal proces výroby, proč zvolili tento produkt, jak a proč zvolili dané materiály. (Novak, 2019)
  • Pokud jsou aktivity příliš úzce definované, pak nevznikají příležitosti pro samostatné objevování. (Marsh, 2019)

Dalším nezanedbatelným faktorem ovlivňujícím kulturu prostoru určeného k učení, je jeho samotné uspořádání a pravidla, která v něm platí. Jiné klima je ve školní družině, ve školní třídě na prvním stupni s odděleným prostorem, nebo v přednáškové místnosti na univerzitě. Makerspaces jsou prostory, kde vzdělávání probíhá spíše neformálně, architektonické řešení by tomu tím pádem mělo odpovídat.

Jak má vypadat prostor, ve kterém se nachází makerspace a jaká v něm mají být pravidla, v kontrastu s běžnou školní třídou?

Novak (2019) mluví mj. o konkrétním příkladu makerspace, které bylo otevřeno všem věkovým skupinám. První věcí, které si návštěvník všiml, byl společný prostor s pohovkami a pracovními stoly, kde se návštěvníci bavili a společně pracovali. Jeden z návštěvníků podotkl, že “jen tím, že jsem zde, jsem se naučil daleko víc, než když jsem pracoval o samotě”.

Ve školách pak Novak doporučuje, aby byl v makerspace přítomen knihovník, učitel či jiný dospělý s odpovídajícími znalostmi.

V kontextu knihoven se tedy nedoporučuje, aby bylo makerspace tichým oddělením. Z jeho samotné podstaty to ani není možné, jelikož každý ze strojů a nástrojů produkuje nezanedbatelné množství hluku.

Zdroje

Novak, S. (2019). The effects of a makerspace curriculum on the 4C’s in education [Master’s thesis, University of Northern Iowa]. UNI ScholarWorks. https://scholarworks.uni.edu/grp/942

Zdroj jsem využila už v minulé zprávě, jelikož autor v textu udává i konkrétní příklady rozhovorů s učiteli o jejich metodách, je relevantní i pro tuto zprávu.

Bower, M., Stevenson, M., Forbes, A., Falloon, G., & Hatzigianni, M. (2020). Makerspaces pedagogy – supports and constraints during 3D design and 3D printing activities in primary schools. Educational Media International57(1), 1–28. https://doi.org/10.1080/09523987.2020.1744845

Bower, M., Stevenson, M., Falloon, G., Forbes, A., Hatzigianni, M. (2018). Makerspaces in Primary School Settings – Advancing 21st Century and STEM capabilities using 3D Design and 3D Printing. Sydney, Australia: Macquarie University. Available at: https://primarymakers.com.

Oba tyto zdroje pravděpodobně popisují stejný či podobný výzkum, přičemž zdroj z roku 2018 (vhodná syntéza dostupná na https://www.makersempire.com/makerspaces-school-maker-pedagogy-research-report-macquarie-university/) je podaný více laicky a přístupně.

(Marsh, 2019) Marsh, J., Wood, E., Chesworth, L., Nisha, B., Nutbrown, B., & Olney, B. (2019). Makerspaces in early childhood education: Principles of pedagogy and practice. Mind, Culture, and Activity26(3), 221–233. https://doi.org/10.1080/10749039.2019.1655651

Zdroj se soustředí přímo na pedagogickou stránku makerspaces, zejména u nejmenších žáků. Byť v této konkrétní zprávě jsem z něj nečerpala zase tak silně, tak předpokládám, že jej využiju u závěrečné zprávy, jelikož obsahuje i konkrétní rozhovory s učiteli a řeší jednotlivé situace, které při výuce nastaly.