Jak navrhnout makerspace tak, aby podnítilo zvědavost?

1. 1. 2025

Chtěla bych ještě krátce navázat na minulý domácí úkol (Makerspace jako komunita, future skills), kdy jsem se ptala, jaké schopnosti mohou být rozvíjeny v prostředí makerspace. Přirozená otázka je, jak tohoto naučení dosáhnout. předpokládám, že pouhé převzetí frontální výuky do prostoru makerspace nestačí k vývoji 21st century skills u žáků. Které kroky má učitel či knihovník učinit, aby podnítil vývoj 21st century skills? V literatuře, která se soustředila na různorodé skupiny studentů od základní školy po univerzity a veřejnost. Z rozhovoru s vyučujícími či facilitátory pak vychází následující tipy pro vedení hodiny nebo aktivity. …

Makerspace jako komunita, future skills

1. 1. 2025

Jedním z prostředí, které se rojí v knihovnách, školách i komerčních prostorech jsou makerspaces. Prostory, které můžeme chápat jako moderní obnovu praktických dílen, ve kterých vedle sebe často najdeme prostor a náčiní k tradičnímu řemeslu, tak k tzv. řemeslu digitálnímu. Proces výroby v tomto případě začíná prací u počítače např. modelováním ve 3D či výrobou grafického návrhu, a poté se přesouvá k obsluze stroje, který vyrobí typicky polotovar. Co je makerspace vzhledem k pedagogické psychologii? Soomro (2023) makerspaces popisuje jako kreativní a jedinečné adaptibilní vzdělávací prostředí v nástroji a materiály, které mohou být fyzické či virtuální, ve kterých mají studenti možnost objevovat, designovat, spolupracovat, experimentovat, řešit problémy a tvořit vynálezy (přeloženo). …

Makerspaces x Dewey x pracovní činnosti

1. 1. 2025

Vzhledem ke zpětné vazbě k prvnímu úkolu Makerspace jako komunita, future skills a Jak navrhnout makerspace tak, aby podnítilo zvědavost?, jsem se rozhodla prozkoumat makerspaces lupou pragmatické pedagogiky a principy Johna Deweyho. Jaké jsou základní principy Deweyho filosofie vzdělávání? Diskuze mezi studenty Dewey zdůrazňoval, že vzdělávání je sociální aktivita - “education which everyone gets from living with others” (Dewey, 1916) . Podporoval otevřenou komunikaci mezi studenty jako způsob sdílení zkušeností a budování znalostí. Vzdělávání by mělo probíhat v prostředí, které podporuje vzájemnou interakci a dialog. Interaktivita Pro Deweyho bylo zásadní, že vzdělávání není jen o “vykládání a poslouchání”, ale je to aktivní proces - studenti by měli být aktivními účastníky vzdělávacího procesu, ne jen pasivními příjemci informací. Manifestací toho jsou hands-on aktivity a learning-by-doing. Learning-by-doing Dewey prosazoval princip učení se skrze vlastní zkušenost a praxi. Zdůrazňoval význam experimentování, pokusů a omylů (např. právě prototypování) - studenti se učí tím, že věci skutečně dělají a reflektují výsledky svých činů. Tento přístup staví na přirozené zvědavosti a aktivitě studentů. Interdisciplinarita Dewey kritizoval oddělování předmětů do izolovaných disciplín. Místo toho podporoval propojování různých oblastí poznání a jejich vztahování k reálnému životu a zkušenostem studentů. Vzdělávání by mělo odrážet komplexnost skutečného světa a podporovat holistické chápání. Za příklad z dnešní by se dala považovat například projektová výuka z Montessori školství. Není těžké najít tyto principy právě v makerspaces a dalších prostorech, které jsem popisovala v minulých zprávách. Hlodá mě ale to, že makerspace jakožto pojem zní jako něco nového, revolučního, další nová vychytávka, která může “zachránit” školství a vzdělávání. Přitom už pracovní dílny existovaly odjakživa. …