Makerspaces x Dewey x pracovní činnosti
1. 1. 2025
Vzhledem ke zpětné vazbě k prvnímu úkolu Makerspace jako komunita, future skills a Jak navrhnout makerspace tak, aby podnítilo zvědavost?, jsem se rozhodla prozkoumat makerspaces lupou pragmatické pedagogiky a principy Johna Deweyho.
Jaké jsou základní principy Deweyho filosofie vzdělávání? Diskuze mezi studenty Dewey zdůrazňoval, že vzdělávání je sociální aktivita - “education which everyone gets from living with others” (Dewey, 1916) . Podporoval otevřenou komunikaci mezi studenty jako způsob sdílení zkušeností a budování znalostí. Vzdělávání by mělo probíhat v prostředí, které podporuje vzájemnou interakci a dialog. Interaktivita Pro Deweyho bylo zásadní, že vzdělávání není jen o “vykládání a poslouchání”, ale je to aktivní proces - studenti by měli být aktivními účastníky vzdělávacího procesu, ne jen pasivními příjemci informací. Manifestací toho jsou hands-on aktivity a learning-by-doing. Learning-by-doing Dewey prosazoval princip učení se skrze vlastní zkušenost a praxi. Zdůrazňoval význam experimentování, pokusů a omylů (např. právě prototypování) - studenti se učí tím, že věci skutečně dělají a reflektují výsledky svých činů. Tento přístup staví na přirozené zvědavosti a aktivitě studentů. Interdisciplinarita Dewey kritizoval oddělování předmětů do izolovaných disciplín. Místo toho podporoval propojování různých oblastí poznání a jejich vztahování k reálnému životu a zkušenostem studentů. Vzdělávání by mělo odrážet komplexnost skutečného světa a podporovat holistické chápání. Za příklad z dnešní by se dala považovat například projektová výuka z Montessori školství. Není těžké najít tyto principy právě v makerspaces a dalších prostorech, které jsem popisovala v minulých zprávách. Hlodá mě ale to, že makerspace jakožto pojem zní jako něco nového, revolučního, další nová vychytávka, která může “zachránit” školství a vzdělávání. Přitom už pracovní dílny existovaly odjakživa.
…